Veletrh Styl a Kabo navštívila ikonická Olo Křížová

Olo je brněnská rodačka, vystudovala tamní textilní školu, kde se seznámila s Jakubem Polankou a dlouhé roky s ním spolupracovala na jeho kolekcích, ať už jako múza, produkční nebo kreativní konzultantka. Olo stála jak za prvními ročníky Mercedes-Benz Prague Fashion Week, tak za bratislavským Fashion LIVE! Nyní zastupuje Czech Fashion Council, což je platforma na podporu rozvoje a propagace módy v České republice. Tato organizace propaguje český módní průmysl i v zahraničí a mapuje celou oblast, odborníky, firmy, média, veškeré zainteresované instituce i odborné akce.

Řekněte nám o CFC něco více, co už má za sebou?

CFC vznikl v roce 2013, v podstatě z potřeby fungovat jako mediátor mezi kreativci, odbornými institucemi, státní správnou a firmami. Snažili jsme se dělat i osvětu a vzdělávání mezi odbornou a laickou veřejností. Spolupracovali jsme s více než 60 designéry, talenty, které jsme odprezentovali v Berlíně, Londýně, Budapešti, Miláně, Kyjevě a Bratislavě. Zorganizovali jsme více než 60 různých tematických workshopů. Poslechnout si nás můžete v diskuzních panelech FASHION TALK ROOM. Během aktivních let před pandemií jsme uspořádali téměř 30 výstav. Od tohoto roku jsme rozšířili členskou základnu v European Fashion Allianz. Je toho hodně za námi, ale ještě více je toho před námi.

Spolupracujete tedy hodně s mladými talenty, mladými návrháři?

Samozřejmě, ale nejsou to jenom mladí módní návrháři, jsou to i textilní designéři, školy, studenti, výrobci. V tom řetězci módního byznysu jsou to i další odborníci, například stylisté, módní fotografové, šperkaři, to všechno spolu souvisí, protože móda má svá jasná kritéria. I fotografové, kteří fotí módu, ji musí rozumět a vnímat ji, má to svoje zákonitosti. Mapujeme tedy celou tuto sféru. Samozřejmě módní design je to, co je nejvíce vidět a je na pomyslném vrcholu celé módní pyramidy.

Jak se k módnímu průmyslu přistupuje v České republice?

Módní průmysl v Česku je dlouhodobě velmi podhodnocený. Pořád vedeme otevřenou diskusi, co je vlastně móda. Protože z velké části je vnímáno, že móda je komerční marketingová byznysová věc, to samozřejmě je také, ale móda je bezesporu i design a také umění. Je to součást naší kultury. Móda je průsečík všech těchto tří kružnic, umění, řemesla a obchodu.

Spolupracujete s veletrhem Styl a Kabo?

Jako CFC jsme tady poprvé, letos se tady rozkoukáváme, jsme zde společně s asociací ATOK. Takže zjišťujeme, jaká spolupráce by mohla mezi BVV, CFC a ATOKem vzniknout. Zatím tady vnímám nedostatek odborníků v módní sféře, v tomto by to propojení mohlo být prospěšné. Vidím tady velký potenciál v tom, že by se Styl stal opět platformou pro setkávání profesionálů nejen z oděvního a kožedělného průmyslu, ale také módního. Brno je k tomu opravdu ideální. Líbilo by se mi, kdyby Styl rezonoval úplně v celé republice, a všichni se tady sjeli. Zatím to tak úplně není, ale máme na čem stavět a vždy je možné posouvat se kupředu.

Co českým návrhářům nebo módním profesionálům chybí?

To je těžké říct v jedné větě. Pravdou je, že jsme za zahraniční módou v některých ohledech pozadu, ale už k tomu není žádný důvod. Pořád si říkáme, jak jsme malí, ale o velikosti to také není. Je potřeba cestovat, být otevření, změnit naše myšlení. Ale to nejde lusknutím prstů. Proto také stále přemýšlím nad tím, jak to uchopit, jak změnit naše myšlení. Ale vidím u mladých návrhářů, a bylo to vidět i tady na Fashion Puppies, že to půjde. Některé modely byly opravdu úžasné, vyspělé a měly názor.

Jak se vám líbily přehlídky tady na veletrhu?

Některé byly skvělé, opravdu, některé ne, ale to nevadí, ten potenciál tady je. A hlavně, je důležité si uvědomit, že když někdo připraví kolekci na přehlídku, je za tím opravdu hodně práce a odvahy. Takže tady nejde o to, to zkritizovat a poukazovat na to, co bylo špatně. Jde o to, začít pracovat na detailech a všem okolo, nechat si poradit, vézt konstruktivní dialog, otevřít diskuzi. Prostě aby to nebyla jen dobře nasvícená, ale prázdná scéna. To naše české “hejtování” je úplně k ničemu, vždyť je to třeba jen o dobrých zkušenostech, pojďme o tom mluvit, konzultovat a hlavně se inspirovat u těch nejlepších. Navíc, pokud by mladí návrháři nezkoušeli přehlídky, byť třeba ne úplně povedené, kde by ty zkušenosti získali? Když máte vůli, talent a ochotu se neustále učit, tak jednou uděláte kolekci a přehlídku, která publikum opravdu ohromí.

Jak se vám líbily na mole modelky, kterým není náct?

Docela mě baví, když vidím na mole i starší modelky, což je třeba 25, 30 i více. Nemyslím si, že to je jen tím, že já sama stárnu. Vždy jsem měla ráda zralé ženy na mole, protože z nich vyzařuje přirozená sebevědomá krása a zkušenosti. Ale abych ty přehlídky shrnula, nemůžu říct, že to bylo perfektní, ale podívejme se na to z té pozitivní stránky, máme na čem pracovat a kam se posouvat.