Zahradní aukce v Arthouse Hejtmánek: rekordní prodej pastelu Jana Zrzavého za 5,5 milionu Kč, obraz Maska III Františka Muziky dosáhl 7 milionů Kč
Pastel Jaro od Jana Zrzavého vydražený za 5 456 0000 korun kraloval ve čtvrtek 6. června na zahradní aukci v Arthouse Hejtmánek v Praze 6 – Bubenči. Dílo z roku 1927 bylo součástí soukromé sbírky a na veřejnosti se tak objevilo až po téměř 100 letech od svého vzniku. Po napínavé licitaci je získal dražitel na internetu. Pastel Jaro se tak stal nejdráže prodanou prací na papíře od Jana Zrzavého. Ještě za vyšší částku 7 068 000 korun se prodal obraz Maska III Františka Muziky, silné imaginativní dílo z roku 1946. Nových autorských rekordů dosáhli u Hejtmánků Radek Pilař a Jan Souček. V kategorii kresby padlo autorské maximum i v případě Jaroslava Róny.
Aukce nabídla 225 položek, prodáno jich bylo 192 (s úspěšností aukce 85 %) za celkem 35 836 000 korun. Všechny sumy jsou už uvedené s aukční přirážkou 24 %.
K mimořádným položkám patřil soubor sedmi bronzů a jedné pálené hlíny pocházející z pozůstalosti významného českého sochaře Bohumila Kafky. Nejvyšší částky 558 000 korun, která atakovala Kafkův dosavadní aukční rekord, nakonec dosáhl takřka metr vysoký návrh na pomník generála Milana Rastislava Štefánika (1928).
Výjimečným dílem byl objekt Zbyňka Sekala, jednoho z nejvýznamnějších českých poválečných umělců, který od roku 1970 působil v Rakousku. Sekalova dřevěná konstrukce Bez názvu/Zvíře (1985) byla vydražena za 1 054 000 korun. I zde se suma těsně přiblížila dosavadnímu Sekalovu rekordu v tuzemské aukci.
Autorské maximum ve výši 93 000 korun za obraz Lavičky (1958) si připsal Radek Pilař, tvůrce s pozoruhodně rozmanitou volnou tvorbou, jehož však veřejnost zná hlavně jako ilustrátora knih pro děti a autora znělky televizního Večerníčka.
Svůj maximální prodej v domácí aukci ve výši 124 000 korun zaznamenal také Jan Souček s obrazem Homunkulové (1973). Za 117 800 korun se v Arthousu vydražila práce Ptáci a hvězdy (1988) Jaroslava Róny, která se tak stala zatím nejdražší autorovou kresbou prodanou v domácí aukci.
Od hostiny bohů po bugattky
Ze starého umění, jež je na aukcích u Hejtmánků vždy kvalitně zastoupeno, zaujal například obraz Diana, Bacchus a Flora, vynikající práce autorské dvojice Hendricka van Balena st. a Jana Brueghela st.. Obraz pocházející z počátku 17. století byl v úvodu akce prodán za 471 000 korun.
Z kolekce obrazů z 19. století patřil k nejdražším položkám Jihočeský rybník v podvečer (1886-1887), dlouho nezvěstná malba Antonína Chitussiho. Nový majitel ji získal za 682 000 korun. Ozdobou aukce byla rovněž Žena s drapérií (1896), bravurní pastel Maxe Švabinského, který dosáhl sumy 322 400 korun.
Z řady pozoruhodných děl vytvořených v „nejkrásnějším století“ devatenáctém získal přízeň dražitelů i obraz Antonietty Brandeisové, neprávem pozapomenuté umělkyně, která žila a tvořila v Itálii. Její Motiv z Benátek (asi 1890) byl prodán za 310 000 korun.
Svižná bitva se strhla o Přímý souboj (1910) od Viléma Kreibicha, proslulého malíře lokomotiv. Dvě bugattky řítící se vpřed v oblaku kouře se rychlými příhozy dostaly až na 148 000 korun.
K žádaným položkám patřil i obraz Najáda (1920) původem chorvatského malíře Vlaho Bukovace. Na dramatický výjev se smyslnou rybí ženou, která uhranula nebohého rybáře, zájemci přihazovali až do výše 235 000 korun.
Česká moderna a další autoři 20. století
Z české moderny zaujalo například dílo osobitého, předčasně zesnulého Alfreda Justitze, jemného pozorovatele života, věcí a přírody. Mistrovsky pojaté Zátiší s jablky, chlebem a dýmkou (1928) licitátor odklepl za 1 860 000 korun. Za 992 000 korun byl vzápětí prodán Krotitel koní (1928), poeticky laděná enkaustika Antonína Procházky.
Pozornosti dražitelů neušla ani monumentální Pestrobarevná kytice jarních květin, kterou ve 40. letech 20. století zvěčnil Oldřich Blažíček, malíř s mimořádným koloristickým citem. Efektní kompozici pocházející pravděpodobně z majetku hraběte Františka Harracha odklepl licitátor za 620 000 korun.
Vydražena byla rovněž koláž Jiřího Koláře Múzy nemlčí, když haraší zbraně z roku 1969 (148 000 korun) či plastika Minotaur (1975) respektovaného slovenského umělce Petera Oriešeka (161 200 korun).
Příhozy až do výše 620 000 korun padaly na Dvě sestry (1987), dva téměř půlmetrové modely vytvořené Olbramem Zoubkem pro stejnojmenné sochy umístěné později ve veřejném prostoru.
Sekora, Halabala, Libenský a Brychtová
Dva půvabné akvarely Ondřeje Sekory – Jak pan Hlemýžď nepěkně nadával (1935) a Jak panu cvrčkovi nehrálo rádio (1936) – dosáhly sumy 161 000 a 124 000 korun.
Ze série modernistického nábytku se nejlépe vydražila ikonická vitrína Tulipán (kolem r. 1930) Jindřicha Halabaly, která odešla za 186 000 korun. Připomeňme, že tentýž Halabalův kus byl v roce 2020 v této aukční síni prodán za 347 200 korun – současná cena tak byla pro kupce velmi příznivá. K žádaným raritám patří také nábytek pocházející z původní Československé ambasády ve Stockholmu navržený Janem Bočanem a Zdeňkem Rothbauerem.
Už tradičně se u Hejtmánků dražilo sklo: tentokrát třeba Stolec pro nevěstu (1986) ze safírového skla od slavné návrhářské dvojice Františka Libenského a Jaroslavy Brychtové. Ten se zastavil až na 868 000 korunách.
Úspěšnou aukční premiéru měla v Arthousu současná umělkyně Karolína Mitašová (ročník 1959), jejíž lyrický pojatá abstrakce Velká rodina (2015) byla v závěru aukce vydražena za 124 000 korun.
.jpg)
