Pusťte si sebepřijetí do kalhotek: Jak zařídit, aby se vám líbila vlastní vulva?

Třebaže jste o tomto svátku možná ještě nikdy neslyšeli, 23. dubna si každoročně připomínáme, jak je důležité dbát na ženské sexuální a reprodukční zdraví: slavíme totiž světový den ocenění vagíny! Že by si žena měla pěstovat kladný vztah ke svojí vulvě (včetně části zvané pochva neboli vagína), může znít poněkud zvláštně. Pokud se ale celospolečensky shodujeme, že je důležité cítit se dobře ve vlastním těle, o intimních partiích by to mělo platit dvojnásob. Právě spokojenost s tím, jak naše genitálie přirozeně vypadají a „fungují”, se může stát branou k lepším intimním zážitkům – ať už máme na mysli sex nebo autoerotiku. Co když vás ale brzdí stud a negativní emoce?

Každá vulva je originál – a cesta za orgasmem taky

Jakmile se žena za své intimní partie stydí, její sexuální život to pochopitelně nevylepší. Může mít problém uvolnit se, přijímat orální sex nebo souložit za denního světla. Když pomineme popularitu plastické chirurgie, mohou obavy, jaké proporce stydkých pysků jsou „normální“ či žádoucí, jejich majitelky trápit i v kontextu pornografie. Všichni tušíme, že filmy pro dospělé nepodávají pravdivý ani úplný obrázek o tom, co běžná dámská populace nosí v kalhotkách… ale v praxi může být těžké nesrovnávat se s tím, co vidíme na obrazovce. To to se týká i „funkčnosti“ vlastní vulvy či vagíny. Představa, že všechny pochvy reagují na penetraci stejně nebo že klitoris funguje coby univerzální „knoflík”, opět neodpovídá realitě – přestože zrovna klitoridální stimulace statisticky vyhrává na plné čáře.

Jak vyplynulo z anonymního online průzkumu, který provedl český sexshop YOO.cz na vzorku 2504 žen, necelých 77 % Češek při sexu snáz dosáhne orgasmu, když jim protějšek manuálně stimuluje poštěváček. Takovýchto „pomocníků“ na cestě za vyvrcholením by se ale našlo více: 58 % českých žen pomáhá, když jim partner stimuluje klitoris orálně, 40 % se osvědčilo dráždění poštěváčku pomocí erotické hračky a u 15 % se zvýší šance na vrcholnou slast, když se vibrátor či jiná pomůcka využije k vaginální penetraci.

Když výše uvedená data obrátíme, vyjde nám z toho, že pro řadu žen není „automatické”, aby jim k orgasmu pomohl cunnilingus nebo třeba dildo zasouvané do pochvy. Pokud touží tyto roviny vzrušení a uspokojení objevovat, každá má před sebou jedinečnou výzvu k experimentování – s hrátkami i s hračkami. Všem ženám bez výjimky ale může sexuální život zpříjemnit právě tělesná pozitivita soustředěná do klína. A čím ji podpořit?

Váš klín v zrcadle: seznamte se

Hnutí pozitivního přístupu k vlastnímu tělu není ve společnosti žádnou novinkou. První dvě vlny přišly v šedesátých a v devadesátých letech, přičemž obě spojoval podobný cíl: ukázat, že si přijetí zaslouží všechna lidská těla, nejen ta štíhlá. Třetí vlna body positivity začala kolem roku 2012 a na sociálních sítích rezonuje dodnes. Snaha ukazovat krásu v lidské nedokonalosti se postupně rozšířila i na normalizování pupínků, strií, celulitidy, vrásek, šedin… Zkrátka všeho, co běžně vídáme na ulici, ale méně už v reklamách, filmech a časopisech. Fandění tělesné pozitivitě a rozmanitosti se navíc přeneslo do i partií, jež neukazujeme na potkání – oslavuje se totiž i diverzita intimní ženské anatomie.

Že je každé tělo originál, asi nikoho nepřekvapí, ale „přehled”, jak doopravdy vypadají rozkroky jiných žen, získají heterosexuálky jen stěží. Lesbickým a bisexuálním ženám se logicky naskytne bohatší vzorek toho, co ukrývají ostatní dámy „tam dole”, i přesto ale mohou zažívat nejistotu či nespokojenost, když si vezmou zrcátko a prozkoumají vzhled svého klína. Není divu: učebnice biologie se věnují spíše rozmnožovací soustavě, než aby se snažily ukázat, že každá vulva má trochu jinou vizáž. Vzájemně se liší tvarem stydkých pysků, hustotou pubického ochlupení i velikostí klitorisu. Že je tato přirozená rozmanitost naprosto v pořádku, včetně různých asymetrií, se leckdy učíme až v dospělosti.

V posledních letech naštěstí diverzitu vulv (i ženského potěšení) vyzdvihují tematické knihy, kurzy, umělecké projekty. Vedle výmluvných fotek či ilustrací nabízejí také osobní příběhy žen, které pochopily, že se nemají za co stydět, ať jejich klín vypadá jakkoli – a těmi se dá krásně inspirovat. Stud bychom měli setřást i z používání slov vulva a vagína, podpoříme tím pozitivní vztah k těmto částem těla. Velkou službu udělají také soukromé chvíle se zrcátkem a trochou kreativní, láskyplné masturbace. Čím lépe oslavit vulvu než orgasmem, že?

Zeď plná vagín aneb Co vás na střední nenaučili?

Na jisté rezervy ve znalosti ženské anatomie ukazuje i „nepořádek” v pojmech: lidé si často pletou vulvu s vagínou nebo pojmy svévolně zaměňují. Úsměvným příkladem může být britský umělec Jamie McCartney, který chtěl ukázat světu pestrou sbírku ženských genitálii, protože ho znepokojovalo, jak v anglosaských zemích roste zájem o plastické operace labií. Vytvořil proto čtyři sta sádrových odlitků ženských klínů – a projekt nazval The Great Wall of Vagina. Nevystavoval pochopitelně trubice, které hrají klíčovou roli při koitu i při rození dětí, ale různě tvarované vulvy. Později se unikátní kolekce dočkala anatomicky přesnějšího přejmenování na The Great Wall of Vulva.