Syndrom vyhoření zákeřně útočí na naše zdraví!
Syndrom vyhoření (Burn Out Syndrome – BOS) se začíná lavinovitě šířit napříč všemi profesemi. Nejčastěji se rozvíjí v pracovním procesu, i když mnohdy jeho příčina tkví úplně někde jinde. Statistika Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vykazuje alarmující výsledky, potvrzují, že intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje přibližně 20 % české populace.
Vyhoření vzniká v důsledku dlouhodobého stresu a samozřejmě způsobuje potíže i v osobním životě. Na počátku často bývá pocit, že ze sebe musíme vydat maximum, abychom obstáli v konkurenci, aby byla práce včas a kvalitně odvedena, ale bohužel v tom zápalu přestáváme sledovat své vlastní limity. Spustíme tak v sobě zakódované strategie přežití, kdy je organizmus nepřetržitě přípraven na útok či na útěk. Po čase zákonitě dojde ke zhroucení těchto systémů a následně se dostaví naprosté vyčerpání, duševní vyprahlost a nekonečný pocit bezmoci…
Prevence vyhoření
„Ohrožení syndromem vyhoření musíme vyhodnocovat průběžně. Pokud se na své pozici cítíte důležití, lidsky akceptovaní, pobíráte spravedlivou odměnu a dostává se vám přiměřené pozornosti nadřízených, jste ve zdravém pracovním prostředí,“ říká Roman Kučera, generální ředitel personální agentury MAXIN´S Group. Připouští však, že někdy je změna práce nezbytná, možná i jediným řešením. V takovém případě doporučuje, abychom hledali zaměstnavatele, kterému záleží na rovnováze mezi naším pracovním a soukromým životem. „Dnes už jsou manažeři lidských zdrojů dostatečně vzdělaní i v psychologii, aby dokázali pracovat s krizovými situacemi svých zaměstnanců, které mají příčinu i mimo pracoviště, aby jim dokázali nabídnout pomocnou ruku při jejich řešení, například formou dovolené, náhradního volna nebo zkráceným úvazkem,“ vysvětluje Roman Kučera.
Signály ohroženíExistuje celá řada signálů, které napovídají, že není něco v pořádku, ale v každodenním, uspěchaném životě si jich vůbec nemusíme všimnout, protože je považujeme za normální. Občasná nebo dočasná práce „na plné obrátky“ by nás neměla nějak výrazně ohrozit, ale pokud člověk nemá dostatek času na odpočinek, na regeneraci, na sebe, na svou rodinu nebo své koníčky, dříve či později začne polevovat v pracovním tempu nebo dělat chyby. Ne že by chtěl, ale přiměje ho k tomu jeho vlastní tělo, které duševně i fyzicky začne dávat najevo, že rovnováha je narušena. „Nejčastěji se příznaky projevují v pracovním tempu a v kvalitě odvedené práce, ale pokud neodhalíte a neodstraníte skutečnou příčinu toho, proč se vám v práci nedaří, dostanete se do začarovaného kruhu, ze se bude jen těžko hledat cesta ven,“ říká Roman Kučera.
Stres a vyhoření zaměstnávají nejen fyzické, ale i mentální tělo a člověk není schopen načerpat energii, sílu pro nové dny. Máte potíže se spánkem, do snů se vám neustále vkrádá práce, trpíte bolestmi zad a hlavy? Díváte se třeba na televizi a během chvíle se přistihujete, že zase už v myšlenkách pracujete? Jste nesoustředění, podráždění, unavení a bez energie? Zapomínáte, nedokážete se rychle rozhodovat v jednoduchých záležitostech a děláte spoustu drobných chyb? To všechno jsou signály, že je oslabena část mozku, která se nazývá frontální kortex, který řídí soustředění a emoce. Do pozadí pak ustupuje vše, co jste dělali rádi, jste náladoví, bez iluzí, na nic se netěšíte, na druhé koleji se ocitá vaše rodina, vše odkládáte, protože nemáte energii vůbec na nic... Je vám to povědomé? Nacházíte se v uvedených stavech? Pokud ano, je čas vyhledat pomoc. Někdy pomůže, jen změna vašeho harmonogramu a vypuštění zcela zbytných aktivit. Jindy je důležité si promluvit s nadřízenými, ale pokud noví opatření v osobním životě a hlavně na pracovišti nepovedou ke zlepšení, je nutné navštívit psychologa a začít věci měnit, protože syndrom vyhoření je závažná diagnóza, která může vést až k trvalé invaliditě.
.jpg)
